Tehdy naše...

1. prosince 2008 v 17:55 | tady žvaní Nifredil |  Duševní doteky
Pro tebe. Protože už se nevídáme. Protože si byla přítel. Někdo v mém srdci. Vždycky tam budeš, jen si ublížila...


Ty naše velký akce
mandarinkový hody
a naše první zelená...
Pamatuješ?
Nic nebylo nevhodné
Piješ?
Ještě ji piješ?
Já totiž ne...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Raven Raven | Web | 1. prosince 2008 v 20:02 | Reagovat

Dýchá to z toho. Hořkost a kapka smutku. Výčitka.

Slova jsou krásně plyn(n)á. (Jakože plynou.)

Je to smutné, ale zároveň taky... jo. Je to přesně takové. Takové takové.

Chm.

2 Annet Annet | Web | 2. prosince 2008 v 9:09 | Reagovat

Fascinuje mě ten konec... poslední tři řádky a nedokážu popsat proč...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama