Dvě za večer

26. října 2008 v 20:43 | tady žvaní Nifredil |  Duševní doteky
Rychle sesmolené, což se dá velice snadno poznat.

Nevím, jednou napíšu optimistickou, veselou báseň. Ale zatím nechci. Nebo to spíš nejde...jak chcete.


Vnitřní a vnější (po)city

Uprostřed davu
jsme si vždycky
cizí.
Ty snůšky snů
pohledy do oken.
Vědomí, že dnes
půjdeš ty z kola
ven.
Někdy se prostě
nepozná
žes prohrál život.
Mezi řádky se špatně
hledá
a "uvěřit" je tvůj
tajný sen.
Chvíle jsou chvíle
a život ten nepočká.
Dobrý skutky tě
nezachrání
a nikdo tě už
nepozná.
To co je v nás
to neumírá.
Spíš občas shnije
nebo okorá...


Lítost

Říkali ti to v ranním spěchu
ty seděla si u novin
a nevěděla o životě
co ti ten "strejda život"
nadělil.

Jsi prý jen běhna, smutek
žebrák u východu.
Tři v jednom - šampón na vlasy.
A že to malý je jen
na obtíž.

Párkrát jsi přišla o mé bratry,
sestry - o mou rodinu.
A já tu sedím, všude uklizeno.
Ty nejdeš, máš tu hostinu.

Že nepřijdeš, to ještě nevím.
Jsi moje matka, domov, krev.
Zabil tě, zradil, zničil
ten spropadenej
všivej
svět...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 LucošeQ LucošeQ | Web | 26. října 2008 v 20:50 | Reagovat

AhOjKQy !!! KuÁsNeJ DeSiGn !!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama