Opilecké blues

21. září 2008 v 16:21 | tady žvaní Nifredil |  Duševní doteky
Nevím, co jsem jí chtěla říct. Prostě jsem psala a psala. Bez většího rozmyslu, žádného úmyslu. Sama jí moc nechápu...jde vlastně jen o pouhé pocity.


Našli tě ráno na lavičce
křídla opílá ze slivovice
V tom dni si nedovil nikdo lhát.
Napsali ti to do rejstříku...
že občas voníš po perníku
Láska se změnila na atentát.
Říkala´s něco o svědomí
že tě život někdy zlomí
Z tvé touhy udělaly destilát.
Viděli jak se pozvolna ztrácíš
Takhle ten život prostě splácíš
Měla bys jít, nesmíš jen stát.
Snad budeš jednou trochu tiše
Přestaň si už hrát na jidáše!
Někdo ti musel říct,
že svět se ti bude smát...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hans98 hans98 | Web | 21. září 2008 v 16:27 | Reagovat

Hezké verše =)

2 nikl nikl | Web | 21. září 2008 v 20:32 | Reagovat

Jo, to jsou , ty dvě první sloky mě dostaly nejvíc :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama