Září 2008

Muck? Vždyť je to hnůj(smích)

28. září 2008 v 13:44 | tady žvaní Nifredil |  Neblábolící blábolník
a vlastně i dotaz.
Proč (skoro) všichni vyjadřují sympatie (nebo co) slovem "muck", když toto slůvko v angličtině znamená špína, hnůj apod. Opravdu, pokud mám někoho ráda, nehážu na něj přece hnůj.
I když...proti gustu...

Mimořeč!

27. září 2008 v 16:15 | tady žvaní Nifredil |  Neblábolící blábolník
Apropóóó....k čemu je tady ta karma? Vážně...K čemu ji potřebuji?
a taky...
...myslim, že ztrácím inspiraci. Tak ji jdu hledat.
Vaše Nif...

Konečně jsem tě našla!

27. září 2008 v 14:09 | tady žvaní Nifredil |  Zápisky (o) všem...
Uznávám, že v posledních asi dvou dnech jsem to tu neustále měnila...ale už je konec.
Tohle mi vyhovuje. Tohle mi sedí!

Ding dong - je to song

27. září 2008 v 9:33 | tady žvaní Nifredil |  Neblábolící blábolník
Všechny části písní, které mě dokáží dostat, opravdu. Je v nich pravda, city, všechno.
Ze všech se stávají hudební typy.

Obejmi mě

25. září 2008 v 17:46 | tady žvaní Nifredil |  V knihovně

Nebuďme slepí k nevidomým...

23. září 2008 v 15:42 | tady žvaní Nifredil |  Zápisky (o) všem...
Lidé jsou různé...jak říká moje drahá matička.
Dnes jsem se o tom několikrát přesvědčila.
Abych nezapomněla - mám tykadla. Zůstaly mi z dnešní Světluškovské akce...+ triko. Ano, i když dobročiníte něco získáte ( včetně dobrého pocitu ).
Nesnáším větu: "Tak přispěj na mě!"
Dnešní hudební typ musíte vidět i s klipem:

Opilecké blues

21. září 2008 v 16:21 | tady žvaní Nifredil |  Duševní doteky
Nevím, co jsem jí chtěla říct. Prostě jsem psala a psala. Bez většího rozmyslu, žádného úmyslu. Sama jí moc nechápu...jde vlastně jen o pouhé pocity.


Jémine, všechno zlý jednou pomine!

21. září 2008 v 13:28 | tady žvaní Nifredil |  Zápisky (o) všem...
Žloutenka je v podivné blízkosti našeho domu. Začinám tedy propadat lehké panice.
Ach...kosti, obratle, páteř, články prstů, kost vřetenní...nebaví! Tohle není zrovna věc, kterou bych chtěla dělat v neděli.
Dala bych se dobré bílé víno, zapálila vonnou tyčinku a přečetla si knihu. Ale není čas. Bohužel.
Hudební typ pro dnešní den:


Takové ty nepotřebné věci

20. září 2008 v 17:21 | tady žvaní Nifredil |  Neblábolící blábolník
aneb - Co bych chtěla, kdybych na to měla.
Musím si zkrátit čekání na dobu, kdy budu moci vyjít ven(smích).
P.S. Věřte, že nejsem vysazená ne vzhled a módu. Jsem schopná si na sebe vzít v podstatě cokoli. Jen jsem se s tím chtěla vyblbnout. Pro zábavu. Ta musí být!

Dávám své "já" pro pohled(y)

19. září 2008 v 14:26 | tady žvaní Nifredil |  Neblábolící blábolník
Aspoň trochu, abyste měli obrázek o mé maličkosti/veličkosti.
Pravý důvod: Musím se taky trochu poznat.
Pravý důvod2: Vlastně se nudím.
Připravte se na dlouhý článek(dobře, ne zas tak dlouhý). Takže si vemte do ruky hrnek kávy, čaje, nebo jiné pochutiny a čtěte. Tedy jen pokud chcete.
P.S. Pořadí nehraje roli.

Švestkový život...

17. září 2008 v 16:28 | tady žvaní Nifredil |  (ne)Laskavé lásky
/ Ta švestka
byla
na začátku
sladká
a potom



už jen
kyselá /



Chtělo se mi dát ti
vlasy za ucho
a políbit tě na nos.
Zasmát se,
vyhnout se pohlavkům,
milovat nepoznané
a poznané nelitovat.
Nedělat zbytečné hříchy,
sbírat vzpomínky,
vysmát se nánám,
který se vedle tebe kroutí.




/ Prostě jsem ji vyhodila /






Chtěla jsem schovat tvoje oči,
archivovat krásu,
nikdy nevidět tvůj žal
a nezažít bolest
kterou jsi mi způsobil.








/ Asi mi připomněla můj život /

My dva

16. září 2008 v 21:44 | tady žvaní Nifredil |  (ne)Laskavé lásky
Není to báseň, není to povídka, není to...nic. Asi rok staré. Dneska mi to něco připomnělo a té ironii minulosti se vlastně směju. Když jsi zpětně přehrajete chvíle a pocity, tak vám to přijde velice absurdní kvůli čemu (komu) jste se trápili. Protože najednou je to hloupé, bez významu, nijaké...
Neberte to co bude následovat moc vážně...jen zpoloviny pravda, ale pocity jsou skutečné. Někdy až přehnaně.


Haiku

16. září 2008 v 17:57 | tady žvaní Nifredil |  V knihovně
U Víta
Hiroši Koši

Studí na dotek
oblýskané sedátko
ve zpovědnici



Jsem ( jak jsem napsala, tak také udělám ). . .

12. září 2008 v 12:00 | tady žvaní Nifredil |  Neblábolící blábolník
Vynasnažím se co nejvíce. Možná tam připletu i hříchy a další jiné věci, protože když už něco o mně, tak ať pořádně.

Josef Kainar

12. září 2008 v 8:00 | tady žvaní Nifredil |  V knihovně
MISS OTOS LITUJE...
Miss Otis lituje
že nemůže přijít na lunch
zajisté bude ráda
že vám ji omlouvám
Madam
V celém bytě je protivný průvan
je tu dav kouřících lidí od novin
Miss Otis lituje
a z koupelny je cítit plyn
Když jsem přinášel v osm
jako obvykle ranní čaj
Madam
byt byl podivně tichý
a já jsem se v něm bál
Madam
Někdo zapomněl v předsíni zhasnut
světlo jistě hořelo po celou noc
Madam
Miss Otis lituje
a nikdo nepřišel na pomoc
Smutek nevyvětrá tak lehce
jak svítiplyn
Madam
odejdu někam na jih
kam bych se jinam dal
Nikde nenajdu tak sladkou službu
po nikom už nebudu tak sám
Madam
omluvte Miss Otis
jak já vám ji omlouvám

Pofoukáš mi zase srdce?

11. září 2008 v 16:36 | tady žvaní Nifredil |  (ne)Laskavé lásky
Nebo duši. To je jedno. Jednou to vždycky pomine.

Dokonalý sen a špatná realita

11. září 2008 v 16:33 | tady žvaní Nifredil |  Neblábolící blábolník
Na dnešek se mi zdál sen. Chodila jsem s jednim klukem od nás ze školy( znám ho, bavím se s ním). Bylo to tak strašně živé a dokonalé. Stává se vám to taky?
Chci říct, že on je hezký, chytrý a bezva, ale po tomhle je ještě lepší. Sakrasakrasakra. Vypadám teď děsně dětinsky a blbě, ale mě je to fuk, bylo to skvělé. On je skvělý. S NÍM by to bylo skvělé.
Jenže to nejde. Je teď maturant, takže ve škole skoro vůbec není. A když ho tam zahlédnu je na míle daleko. Sakrauž!
Takhle už to dál nejde. Začínám pociťovat vážnou psychickou poruchu.

Na nic na nic na nic na nic.....

11. září 2008 v 16:26 | tady žvaní Nifredil |  Zápisky (o) všem...
Ráno jsem vstala levou nohou. Tedy spíše levou rukou. Vylila jsem si na pracovní stůl čaj. A protože jsem (kupodivu) po ránu velice líný člověk, utřela jsem stůl tak, že jsem ho vlastně neutřela. Teď všechno lepí, proč ne?!
Ve škole opět nechápající, znuděný člověk. Matiku jsem přežila, ani nevím jak. Nic nechápu, analytika je hodně daleko přede mnou. Chemie otravná, alkany jsou na nic. Biologie je na nic. Škola je vlastně na nic.
A dramaťák se nekonal. Sakra.
Hudební typ pro dnešní den:

Líná huba, holý neštěstí

10. září 2008 v 17:08 | tady žvaní Nifredil |  Zápisky (o) všem...
nebo také jinak: Líné ruce, prázdný článek.
Zrovna dneska tomu, tak bude. Teprve druhý týden školy a já jsem vyčerpaná.
Pche...taky se na všechno můžu vykašlat.
Znuděný, líný, otravný den. Cítím na sobě lehčí depresi, kterou jsou nikdy neměla. Opravdu jsem jinak veselý člověk. Jen je nějaké divné období - dost smutné, myslím. Ale nechci to rozebírat. Vypadalo by to hloupě. A to nechci.
Dobře, jdu se učit. Ale jenom kvůli tomu, abych se neztrapnila.
(s)Mějte se...a bude fajn. Aspoň doufám.

Pravda pravdoucí ( ještě víc než pravda )

9. září 2008 v 17:18 | tady žvaní Nifredil |  Citáty
Rick Wakeman:
"Když byla napsána první strana v rockové knize Genesis, bylo na ní napsáno: Na začátku stvořil Bůh Pink Floyd.