Cesta životem

30. srpna 2007 v 11:05 | Terin
Tohle dala jedna moje kámoška na špolužáky...ani nevím jestli to napsala ona nebo někde našla...chci se s vámi o to jenom podělit (úsměv).
Až se otočíš a uvidíš mě ležet na zemi...

Ne, neodpočívám! Už jsem umřela.

Jdi dál a nech mě tam ležet.

Zasloužím si to a ty to víš.

Víš i to, že bych žádnou cestu nevzdala?

Že jsem se poctivě s cestou životem porvala?

Ale už mi došli síly, už nemám na to jít dál.

Cíl mé cesty mizí hodně v dáli.

Už tam nedojdu, ani tam snad nechci dojít.

Ztratila jsem všechno! Přátele, rodinu i sebe.

Nikdy jsem nechtěla moc, jen malinko pochopení.

Nikdo mě nikdy nepochopil, pro mě už tu místo není.

Zbortil se mi svět a cesta se zasypala kameny.

Fakt už nejdu dál, stejně není nikdo,

kdo by se pro mě vrátil, kdo by život za mě položil.

Ale já, já bych položila život za všechny.

A tak když umřu, tak jenom pro vás!

Vždycky jsem byla nikdo, nebyla jsem nic.

Neměla jsem nikoho kdo by mě obejmul

a podal pomocnou ruku!

A tak nejsem hodna žádného smutku.

Teď není chvíle dopouštět se dobrých skutků.

Proto jděte dál svojí cestou životem!

Zapomeňte na mě...už napořád...


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama